• Angelus fest : 03/06/2023

Partneri       Kapely       Novinky

Rozhovor s Leenou z kapely Emerald Shine

Našli inšpiráciu v dielach Tolkiena, používajú mnoho (netypických) hudobných nástrojov, vrátane harfy, vydali zatiaľ jeden (výborný) album, nedávno prešli výraznou zmenou zostavy a o pár dní vystúpia na našom benefičnom angelusáckom koncerte v Bratislave. Dnes si predstavíme kapelu EMERALD SHINE, na moje otázky odpovedala sympatická speváčka Leena.

 

Ako by si charakterizovala samú seba ako človeka? Čo by si o sebe napísala napríklad do profilu na nejakej internetovej zoznamke? Je niečo, v čom je Leena „v civile“ iná ako Leena na pódiu? Čomu sa venuješ v práci? A aké máš koníčky (tipujem, že medzi nimi bude čítanie kníh „fantasy“ žánru)?

Je to takový paradox, který je ale, myslím, u metalistů poměrně častý – jsem introvert, mám ráda samotu, ticho a klid, zároveň ale miluju metalovou hudbu (přestože koncerty jsou na mě příliš hlasité a zvládám je jen se špunty v uších, haha) a od patnácti jsem vždycky chtěla hrát nebo zpívat v metalové kapele. Takže dělám hlučnou hudbu, zpívám pro lidi a komunikuji s nimi. Je potřeba opouštět komfortní zónu. Vystudovala jsem přírodovědu a pracuji v genetické laboratoři. Jsem hodně zvídavá a zajímá mě všechno možné, takže si ráda přečtu a poslechnu cokoli, odkud se něco zajímavého dozvím. To ale může být docela zahlcující, takže se na druhou stranu snažím dbát na psychohygienu a dopřávat si ten potřebný klid a relax, ať už doma, nebo v přírodě. Mám ráda kávu, čaj, veggie jídlo a nemám ráda adrenalinové zážitky. :-)

Kedy a ako si sa dostala k dielam J.R.R. Tolkiena? Najskôr si čítala knihy alebo videla filmy? Čo hovoríš na to, ako sa Tolkienov svet podarilo filmárom preniesť do vizuálnej podoby? Ja som najskôr čítal knihy (často vo vlaku počas štúdií na vysokej škole) a potom videl filmy a páčili sa mi. Čím to je, že v Tolkienovi nachádza inšpiráciu tak veľa metalových kapiel?

Boom kolem filmů na začátku milénia mě nejdříve minul. Bylo mi tehdy 8 let, víc mě zajímal Harry Potter a to, zda dostanu dopis z Bradavic, haha. O něco později mě zaujaly Tolkienovy knihy. Začalo mě bavit studovat celý tento svět, jeho historii, principy, co v něm jak funguje, zkrátka se v tom vrtat. A baví mě to dodnes. Řekla bych, že filmové zpracování se podařilo na výbornou. Filmy mají úžasnou atmosféru a soundtrack. Samozřejmě některé motivy z knih jsou vynechané, něco je zjednodušené, do filmů se nevejde vše. Ale přesto se mi filmy líbí. Neminula mě samozřejmě ani parodie Pár Pařmenů, která byla před dvaceti lety velkým hitem a z níž mě dodnes spousta hlášek baví. :-) Metal je podle mě žánr, který je tematicky pestrý jako život sám. Najdeš v něm kapely zpívající o všem možném. O věcech dobrých i zlých, hezkých i hnusných, o aktuálním dění, víře, emocích… a také o věcech neexistujících, fantastických. Tolkienův fantasy svět je obrovský a nabízí ohromné množství různých motivů, věků, národů, postav, mnohé jeho příběhy jsou navíc okouzlující. Tato rozsáhlost a pestrost motivů může být důvodem, proč se v tomto světě inspiruje tolik muzikantů a jiných umělců. A pak také to, že Tolkienovy knihy a Jacksonovy filmy prostě hodně lidí zná a nechává na sebe působit jejich atmosféru a emoce, které jsou hodně silné.

Poďme teraz do roku 2013 – po pôsobení v gothic-rockovej kapele ČERNÁ ZÁŘ ste spolu s gitaristom Richiem založili EMERALD SHINE. Čo bolo kľúčovým impulzom k založeniu kapely? Ako vznikla úvodná zostava a čo všetko bolo potrebné urobiť na to, aby ste sa dopracovali k vydaniu debutového EP „Beneath the Stars“?

Daark, tehdy zpěvák a klávesista kapely ČERNÁ ZÁŘ, byl plodnější a rychlejší skladatel než já (a dodnes je velmi aktivní, i když gothic rocku už se nevěnuje). Jeho rukopis se brzy stal definujícím pro styl kapely a mně připadalo, že se do ní moje skladby nehodí. Skládat mě ale bavilo a chtěla jsem se v tom realizovat. O Vánocích 2012 jsem napsala vánoční přání svému známému, baskytaristovi Radkovi. Díky tomu jsem se dozvěděla, že zrovna v žádné kapele nehraje a že ho baví moje skladby. A tak jsme se rozhodli s ním a Richim, mým tehdejším přítelem, založit novou kapelu EMERALD SHINE. Oslovili jsme muzikanty z okolí, známé známých, a podařilo se nám dát dokupy poměrně zajímavou sestavu nástrojů. Richi si mezitím pořídil harfu, kterou jsme také zapojili. Před vydáním prvního EP jsme se museli naučit úplně všechno… Byli jsme banda nadšených mladých lidí bez zkušeností a know-how. Postupně jsme cestou slepých uliček přicházeli na to, jak co dělat. S prvním EP nám hodně pomohla kapela PORTA INFERI, v jejímž studiu jsme nahrávali.

V roku 2018 ste vydali váš prvý „dlhohrajúci“ album „Misty Tales“ - ako sa naň pozeráš s odstupom 6 rokov? Obstál podľa teba v „skúške času“? Ako prebiehal kompozičný proces a nahrávanie albumu? Ak máte nejaké „veselé zážitky z natáčení“, tak sem s nimi. :-)

S odstupem času jsem spokojená s písněmi na albu, líbí se mi, jak jsou složené, doteď mě baví je na koncertech hrát a zpívat. Posluchače očividně taky stále baví, což je super. :-) Pěvecky bych svému tehdejšímu já vytkla určité věci, ale to je v pořádku, beru to jako znak toho, že jsem se od té doby posunula. Kompoziční proces probíhal vlastně celou dobu existence kapely, písně jsou průřez tvorbou od počátku a většinu jsem jich napsala já. Výjimkou je „Where Life’s Been Ruined,“ která je společným dílem asi pěti autorů. Její základ vymysleli ještě Bivoj a Ondra, kteří v ES dávno nejsou. Album bylo natočeno docela rychle. Pár dní na bicí, jeden intenzivní týden na vokály a akustické nástroje, pak nějaké dodělávky, a do pár měsíců byl hotový finální mix. Bylo to ale natěsno, měli jsme naplánované koncerty k novému albu a hotová cédéčka jsme vyzvedávali (doslova) den před prvním koncertem. Konkrétní veselé zážitky si asi nevybavím, ale vzpomínám si na jednu zajímavost. Pár dní před křtem, kdy už jsem měla nervy napnuté k prasknutí (zda se stihnou vyrobit CD, jestli se něco nepokazí…), jsme dostali zprávu, že při tisku došlo k chybě, snad kvůli prachu v tiskárně, a vznikl drobný kaz na zadní straně bookletu. Byla to světlá tečka, shodou okolností umístěná tak, že vypadá jako měsíc nad siluetou elfího města. Času bylo málo a nevypadalo to špatně, takže jsme se rozhodli nechat to tak. Takhle se tedy dostal do bookletu měsíc nad městem, který původně nebyl v plánu.

Aké ste zaznamenali ohlasy fanúšikov resp. recenzentov doma či v zahraničí? Z toho, čo som dohľadal na webe, mám pocit, že prevládali veľmi kladné hodnotenia. Ja sa asi najviac stotožňujem s týmito riadkami: „Písně vás zahalí do tajemství fantastických lesů a elfího folklóru, překvapí ale postupy, které směřují k označení progressive metal. Melodika s rytmickou sekcí se neustále proměňuje, často až nečekaně, a kytara s bicími působí hravě a hašteřivě, až to posluchače hřeje. EMERALD SHINE není ten typ kapely, která by měla metal jen jako podklad pro folkové nástroje. Nejvýraznější melodie sice mnohdy tvoří flétny, housle a prostor vyplňuje harmonické cvrlikání harfy, riffy ale pořádně řežou v až překvapivě zajímavých a inteligentních podobách. Metalovou říznost ještě připomíná extrémní vokál. Je to zábavné, uvolněné, pozitivní, a přitom hezky zahrané.“

Díky! Ano, recenze byly převážně pozitivní, což nás moc těšilo! :-) Citovaná recenze mě velmi těší, protože přesně tak jsem chtěla, aby hudba ES zněla. Aby byla zajímavá i její metalová složka, aby to nebylo jen o melodiích hraných na folkové nástroje. Taky bylo třeba super, když v recenzi na Echoes Zine recenzent napsal, že slyší velký posun od předchozího EP, které se mu nelíbilo a k němuž byl předtím v recenzi hodně kritický. Album „Misty Tales“ naopak hodnotil kladně.

Na albume „Misty Tales“ sa opäť venujete téme Stredozeme, ale trochu iným spôsobom – hľadáte odpoveď na otázky typu: Čo keby sa ukázalo, že malá časť elfov zostala na Zemi a tajne tu s nami žijú? Čo by elfovia povedali ľuďom, ak by sa s nimi stretli? Čo by nám vyčítali? Čo by sme sa od nich mohli naučiť? Podarilo sa vám nájsť odpovede na tieto otázky? Podľa mňa by elfovia boli zhrození z toho, ako to s našou „vyspelou“ civilizáciou aktuálne vyzerá... A ak by aj „rozdýchali“ našu posadnutosť materializmom alebo negatívne vplyvy na životné prostredie, určite by ich „dorazila“ úroveň komunikácie na socialných sieťach... Ale zas, ak by sme ich zobrali niekam mimo civilizáciu a dosah wi-fi, mohlo by sa im tu páčiť. :-) Ako to vidíš ty?

Myslím, že máš pravdu. Elfové na albu se taky od lidí distancovali a rozhodli se žít v utajení, protože lidé je zklamali. Na rozdíl od dlouhověkých elfů nedokážeme tak dobře vnímat hodnotu toho, co nás přetrvá. Nevážíme si přírody, planety, protože náš život je krátký a po nás ať přijde potopa. Na druhou stranu, elfové na albu jsou přátelští k těm nemnohým lidem, kteří do jejich skryté říše přece jen zabloudí, a snaží se jim předat svou moudrost. A uvědomují si, že různé věci s námi mají společné, například lásku k umění. Třeba se jednou, za pár generací, lidé změní natolik, že se s námi elfové zase začnou stýkat. :-)

Myslím, že ste to mali po vydaní albumu vcelku dobre „rozohrané“, predskakovali ste známym menám folk-metalovej scény ako napríklad SKILTRON, KALEVALA, RADOGOST či VALKENRAG. Máš pocit, že sa vám (aj) vďaka koncertnej aktivite podario dostať do povedomia fanúšikov doma aj v zahraničí? O pár mesiacov na to vypukla pandémia... Ako sa vám ju podarilo zvládnuť? Mnoho kapiel využilo dobu, keď nebolo možné koncertovať, na skladanie nových skladieb

Ano, před pandemií to bylo super, začali jsme koncertovat v Polsku a na Slovensku, bylo to pro kapelu moc fajn období. Věřím, že nás díky koncertní aktivitě objevili noví posluchači. Pandemie byl samozřejmě šok, ale nezbývalo, než se na novou situaci adaptovat. Koncertovat se moc nedalo, a tak jsme se i my věnovali tvorbě nových skladeb. Dokonce se dá říct, že nám pandemie přinesla i něco pozitivního, a to návyk řešit provozní věci kolem kapely na videocallech místo na zkouškách. Ve staré sestavě se nám to dost osvědčilo. Dolaďovali jsme tak i detaily skladeb na nové album. V nové sestavě sestavě jsme to zatím ještě nezavedli, pracujeme teď hlavně na sehrávání se a je potřeba se scházet osobně, ale jelikož máme členy z čím dál větší dálky, časem se k videocallům nejspíš vrátíme.

V roku 2021 ste vystúpili v Prahe na Horrorcone (festival o horore vo všetkých formách umenia) – ako si na toto podujatie spomínaš? Vystupovali ste aj na ďalších netypických podujatiach? Ako na vás zvykne reagovať nemetalové publikum? Stretli ste sa s nejakými neobvyklými reakciami (v pozitívnom či negatívnom zmysle)?

Na Horrorconu se mi líbilo, publikum nás přijalo dobře, atmosféra byla moc fajn. Určitě to pro nás nebyl žádný horor, haha. Vzpomínám si, že jsme během Horrorconu dělali dlouhý rozhovor s redaktorkou Obscuro.cz, Miladou Střítezskou, u kterého jsme se hodně nasmáli. Došli jsme k tomu, že strach má mnoho podob a že takový malý horůrek pro kapelu může být například i strach ze závady na vozidle při dlouhých cestách. Takovou situaci jsme samozřejmě párkrát zažili, naštěstí se to vždy úspěšně vyřešilo. Jinak jsme několikrát hráli na historických akcích, kde reakce na naše vystoupení byly dobré – přece jen, metal, fantasy, historie, to všechno k sobě jde. Takže asi nejvíc netypické publikum jsme zažíváme na akcích, jako jsou dny obce a podobné „civilní“ události pro nemetalové publikum. Řekla bych ale, že naše hudba je pořád docela melodická a stravitelná. Takový přívětivý metal. :-) Takže se setkáváme s pozitivními reakcemi, například ve stylu: “Já metal vůbec neposlouchám, ale ten váš se mi líbí.” Nebo s pochvalou, že to není jen “blití a kravál”, haha. Aspoň tedy můžeme někomu rozšířit obzory a ukázat, že metal není tak monotónní hudba, jak si dotyčný možná představuje…

Dočítal som sa, že si v minulosti trpela úzkostnými stavmi a panickými atakmi. Našťastie si sa z toho dostala, ale zostal tam vplyv na tvoj hlas. Skús nám o tom povedať viac. A čo by si odporučila ľuďom, ktorí aktuálne riešia podobné psychické problémy?

Máš pravdu, zažila jsem období, kdy mi opravdu nebylo dobře. Naštěstí už je to o hodně lepší. V té době se mi nejvíc rozvinul a rozezněl harsh vocal, možná by se dalo říct, že jsem v něm našla nějaký terapeutický účinek. :-) Psychických problémů údajně bohužel přibývá. Vnímám ale také, že se o nich čím dál víc mluví, což je dobře. Navštěvovat psychologa nebo psychiatra už dnes není stigma. Kdyby rozhovor četl někdo, kdo se necítí dobře, chtěla bych mu vzkázat, že to vlastně není nic nenormálního. Dnešní doba nám přináší každý den víc vjemů, než na kolik je náš mozek stavěný, takže není divu, že nás to někdy přetíží a je nám zle. Nějaký problém s psychickým zdravím zažije alespoň jednou v životě docela velká část populace. Není vůbec potřeba se za to stydět, pomoc je dostupná a vyhledat ji je to nejlepší řešení. Stačí se svěřit praktickému lékaři, on už člověka nasměruje dále. Super mi taky připadá možnost zaplatit si terapii online, čekací doby jsou krátké, člověk nemusí nikam cestovat a zdravotní pojišťovny (alespoň některé) na to přispívají. Určitě je dobré nepodceňovat prevenci a starat se o své mentální zdraví i ve chvíli, kdy je člověku dobře. Různé relaxace, meditace či afirmace jsou nejen zdravé, ale i příjemné. A samozřejmě i dalším lidem může pomoct z toho vyřvat! :-) Ale opatrně, je to nápor na hlasivky!

Je naozaj pravda, že ste jediná kapela na domácej scéne, ktorá používa harfu (u zahraničných to až tak neobvyklé nie je, námatkovo ELUVEITIE, IN EXTREMO či FOLKSTONE)? Aké ďalšie pre metal netypické hudobné nástroje používate? Akým spôsobom sa vám darí ich všetky zladiť počas živých vystúpení? Nemajú z vás zvukári „hlavu v smútku“? Netrvá vám občas zvučenie dlhšie ako samotné vystúpenie? :-)

Kromě harfy používáme zobcové flétny, irské píšťaly a housle, což jsou nástroje netypické pro metal v původní podobě, ale dnes už je používá tolik kapel, že mi to připadá vlastně docela běžné. Harfa je, pravda, o dost víc unikátní. Zvučení byl v počátcích kapely „pain“, ale to už je dávno. Poslední roky je to v pohodě. I přesto, že kromě akustických nástrojů běžně používáme i tři až čtyři zpěvy. Jasně, zvukovka je o něco delší než třeba u tříčlenné kapely, ale nějaké extrémní časy to zase nejsou.

V minulom roku ste vystúpili na Španej Doline pri Banskej Bystrici na zaujímavom Montana Metal Feste, kde sme sa aj osobne stretli a trochu pokecali. :-) Hrali ste už na Slovensku aj predtým? Ste v kontakte s nejakými slovenskými kapelami, funguje spolupráca resp. výmenné koncerty? Čítal som, že sa „kamošíte“ s členmi kapely APRIL WEEPS – také menšie česko-slovenské turné EMERALD SHINE a APRIL WEEPS by bolo fajn... :-)

To by bolo naozaj fajn :-) S APRIL WEEPS jsme se seznámili v době, kdy jsme je pozvali na křest našeho alba „Misty Tales“. Oni nás potom pozvali na koncert právě do Randalu. To už je poměrně dávno. Od té doby jsme se už i snažili domluvit něco dalšího, ale zatím to úplně neklaplo. Tak snad se podaří v budoucnu!

V marci 2024 ste na FB uverejnili status v znení: „v poslední době se rozhodli ukončit své působení v EMERALD SHINE bubeník Kamil, houslistka Klára a baskytarista Milan. Kapelu opouštějí po dlouholeté spolupráci, která přinesla mnoho zážitků, legrace, koncertů i společně vytvořené hudby, z níž máme radost a na niž jsme hrdí. Se spoluhráči se loučíme s vděčností za vše a s přáním toho nejlepšího na jejich dalších životních i hudebních cestách.“ Čo bolo dôvodom odchodu 3 členov a kto ich nahradil? Predstav nám, prosím, aktuálnu zostavu kapely.

Bývalí spoluhráči se rozhodli dát přednost jiným kapelám a projektům. Klára se mj. nadále věnuje folk metalu, Kamil extrémnějším stylům, zatímco Milan metal úplně opustil a šel dělat jinou hudbu. Od jara s námi tedy na pozici bubeníka hraje Radim Socha, mladý talentovaný muzikant ze Studénky, a na baskytaru u nás hraje Pavel Stryk, který už dlouhé roky působí v kapele SNAEFELL a v poslední době také ve svém autorském projektu SAINT MORTAL. S houslemi je to komplikovanější. S houslistou, s nímž jsme původně počítali, to nakonec nevyšlo a rozešli jsme se v létě krátce předtím, než nám začaly naplánované koncerty. Hrajeme tedy buďto se zaskakujícími houslisty, anebo s houslemi na playback. Je to dočasné řešení, z dlouhodobého hlediska chceme i místo houslisty obsadit stálým členem. Během léta jsme byli v kontaktu s několika dalšími houslisty, ale z různých důvodů to s nikým nevyšlo, takže během podzimu budeme muset znovu rozjet hledací akci.

V jednom staršom rozhovore si na tému deľby práce v kapele povedala, že: „demokracie a společné rozhodování o všem by byl ideální stav, ovšem není vždy možné všechny ihned zkontaktovat, mnohdy je potřeba rozhodnout okamžitě, spoluhráči také kolikrát přehlédnou zprávu nebo dotaz… Takže je pro nás nezbytné mít „centrální mozek“ kapely. Tato role z nějakého důvodu padla na mě již v počátcích – nejspíš proto, že někdo to dělat musí, a mým spoluhráčům se do toho chtělo ještě méně než mně (smích). Nicméně pomalu se snažím tyto záležitosti přesměrovat na člověka mimo kapelu, který projevil zájem dělat nám manažera, abych se mohla více věnovat hudbě samotné. V kapele totiž působím také jako hlavní skladatel a tuto roli si, na rozdíl od role organizátora, opravdu užívám, baví mě to a naplňuje.“ Ako to teda v EMERALD SHINE funguje teraz?

Koukám, že jsem to říkala před osmi lety. Kde ty loňské sněhy jsou. :-) V současné době se o chod kapely staráme především já s Dušanem. Zaučujeme nové členy, nahráváme vokály, editujeme nahrávky a domlouváme koncerty na příští rok. Ale teď je všechno takové provizorní, za půl roku, rok to nejspíš zase bude jinak. Se svým tehdejším já nemůžu úplně souhlasit, je sice důležité mít shodu na základních věcech, ale není ideální, když všichni mluví do všeho. Teoreticky sice víc hlav víc ví, ale prakticky je lepší, když se každý zaměří na něco, získá v tom know-how, věnuje se tomu a ostatní mu věří, že to udělá dobře. Takže k takovému způsobu organizace chci kapelu v budoucnu směřovat.

Aké máte plány na najbližšie obdobie? Dočkáme sa čoskoro nových piesní alebo dokonca nového albumu? Vlani si sa vyjadrila, že nové skladby budú tvrdšie a progresívnejšie, ale stále budú obsahovať veľa akustických pasáží a zapamätateľných melódií

Ano! První novou skladbu s videem chceme zveřejnit už teď během podzimu. Nové album by pak mělo být hotové příští rok. Tvoříme ho už dlouho, teď finišujeme ve studiu, nějaký čas ještě potrvá editace a mix nahrávek a potom samotná kampaň před vydáním alba. Ale novinky rozhodně budou, ten příští rok je myslím realistický. Všechny prvky, které zmiňuješ, na novém albu budou. Samozřejmě se to liší skladbu od skladby. Ale celkově to bude pestré a oproti „Misty Tales“ trochu jiné, přece jen, tentokrát i ten skladatelský proces byl jiný. Na „Misty Tales“ byla naprostá většina skladeb mých, na novém albu se podíleli celkem čtyři autoři. Celkově jsme novému albu věnovali extra péči a věřím, že bude zdařilé. Jestli mám pravdu, to už potom musí posoudit posluchači.

28.9.2024 vystúpite v bratislavskom Randali po boku kapiel CASTAWAY, RAVENARIUM, ARCHEONIC a ATYPIC na benefičnej akcii s názvom „Angelus – koncert pre Dominika“. Aký je váš názor na charitu a benefičné koncerty, máte s nimi už skúsenosti? A na čo sa môžu tešiť fanúšikovia, ktorí sa na vaše vystúpenie prídu pozrieť?

Všechna čest každému, kdo pořádá akce. Dvojnásob tomu, kdo je pořádá pro dobročinné účely. Díky, že to děláš. Vím, že je to náročné. Sama jsem příležitostně něco pořádala a pokaždé jsem si říkala, že nikdy víc! Ale stejně mě pak okolnosti donutily jít do toho znovu, haha. A uznávám, že to není ten nejlepší mindset. :-) Benefiční koncerty považuju za hezkou příležitost, jak spojit kulturní dění (což má hodnotu samo o sobě) s pomocí někomu potřebnému. Názor mám tedy určitě kladný, stejně tak na charitativní činnost obecně (jakákoli pomoc je fajn, ale organizovaná pomoc je efektivnější). Na benefičních akcích jsme hráli už několikrát a rádi se jich zúčastníme i v budoucnu. S EMERALD SHINE se do Bratislavy vracíme po dlouhých pěti letech. Fanoušci se můžou těšit na fantasy metalový set (s živou harfou!), u kterého si můžou zaskotačit, ale také se zasnít, na chvíli na všechno zapomenout a vydat se s námi na cestu do Středozemě. A kdo ví, třeba se na nás přijde podívat i některý z elfů z alba „Misty Tales“… :-)

 

Rozhovor pripravil: Vlado Lauko

Fotografie: Filip Kůřil, Slawo Mir Kaktus, Slawko C Kościej a Zbyszko foto